Postoje k samoléčbě antibiotiky v české populaci
Samoléčba antibiotiky se vyznačuje užitím těchto léčiv bez lékařského předpisu či konzultace s lékařem. Samoléčba antibiotiky může vést k nežádoucím zdravotním dopadům. Ty kromě možných vedlejších účinků a špatné indikace zahrnují i potenciální negativní dopady na rozvoj antimikrobiální rezistence. V rámci našeho projektu jsme analyzovali data z dotazníkového šetření realizovaného CVVM (v období červen–srpen 2024, N=922), které poskytuje reprezentativní data o zkušenostech a postojích české populace starší 15 let k samoléčbě antibiotiky.
Zkušenost se samoléčbou antibiotiky – vnašem případě se jednalo o zkušenost s tím, že by respondenti využili antibiotika, která jim v minulosti lékař předepsal a která zůstala nevypotřebovaná, k léčbě podobných příznaků bez konzultace s lékařem – má v naší populaci 10,6 % lidí.Zatímco pohlaví ani věk se neprokázaly jaké významné faktory, které by ovlivňovaly pravděpodobnost samoléčby, byla objevena slabá souvislost se vzděláním jedinců. Konkrétně lidí s nižším vzdělaním, a naopak vysokoškolsky vzdělaní, uvedli častěji zkušenost se samoléčbou než respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou.
Akceptace samoléčby antibiotiky není v české společnosti příliš vysoká. S výrokem „Antibiotika mohou být v některých případech podána bez konzultace s lékařem“ spíše nesouhlasí či rozhodně nesouhlasí přibližně tři čtvrtiny respondentů. Ochota k samoléčbě je nicméně kontextuální a ovlivněna vnímáním dostupnosti péče v konkrétních situacích. Pro ilustraci, 18,4 % respondentů souhlasilo s tím, že antibiotika mohou být v některých případech podána bez konzultace s lékařem. Avšak při cestě do zahraničí vnímalo 37, 5 % respondentů jako legitimní mít připravená ATB k použití i bez konzultace s odborníkem. Tato skutečnost naznačuje, že ochotu k samoléčbě je potřeba vnímat nejen jako výraz možné „nezodpovědnosti“ pacientů, ale rovněž jako zkušenost, jež může být vynucena vnějšími okolnostmi jako je například (ne)dostupnost zdravotní péče. Volba samoléčby a strategie uchovávat v domácnosti zbylé ATB mohou být reakcí na předchozí zkušenosti v rámci medicínského systému (např. na subjektivní pocit, že je nemožné se u odborníků domoci pomoci).
Zdroj: Hasmanová Marhánková, Jaroslava, Petrúšek Ivan (2025): Uchování antibiotik v českých domácnostech a postoje k samoléčbě v české populaci. Časopis lékařů českých (v tisku)
